Umění argumentace

Logicky vázat myšlenky a kvalitně argumentovat je asi nejvíce podceněná oblast našeho školství. Spousta lidí ani netuší, jak náročná činnost to je. Nejen, že musíte mít dobrý přehled (i všeobecný), znalosti a zkušenost, ale též musíte být trénování k analýze a logickému myšlení. Často k němu mívají blízko analytici či programátoři, kteří ovšem často zhusta trpí nedostatkem všeobecných znalostí (fachidiotismem) a též potřebným nadhledem vyplývajícím až z řady odžitých zkušeností z různých prostředí a situací (žijí, stejně jako většina ostatních v bezpečí své sociální bubliny).

Obvyklým spouštěčem rozeznání zrna od plev je nějaký dostatečně všeobecný problém, ke kterému cítí potřebu "argumentovat" všichni. Například zákaz kouření v restauracích - místo pokorně vyjádřeného osobní názoru nebo preference - např. "Mně by se líbilo, kdyby se v restauracích nekouřilo - odporně to páchne, načichnou mi z toho šaty a pasivní kouření též způsobuje rakovinu".

Začne dotyčný argumentovat. A to přichází peklo.

Důležitost neverbální komunikace

"...Tento podíl se však různí podle výzkumů. Asi nejuznávanější výzkum A. Mehrabiana hovoří o 55% podílu neverbální komunikace a 45% podílu komunikace verbální (pouhých 7% informací vnímáme z obsahu slov a zbývajících 38% informací připadá na tón řeči, intonaci, sílu a zbarvení hlasu)..." - zdroj

Velmi oblíbený procentuální bulšit (lepší už je jen snad báchorka o tom, že ve skutečnosti využíváme jen 10% kapacity mozku*).

Každopádně, kde se tato procenta vzala a jak celý výzkum vlastně vypadal si přečtěte zde (.doc)

* u některých vybraných jedinců jsem tomu ochoten ovšem věřit

Ztráta času

Není větší ztráty času, než argumentovat na Internetu s cizými anonymy.

Účel a prostředky

Vždycky zamrzí adorace cizího argumentační bulšitu jen proto, že jeho závěr konvenuje s vaším vlastním názorem.

Svobodný člověk

Sklon našich současníků požadovat úřední zákazy, jakmile se jim něco nelíbí, a ochota podřídit se takovým zákazům i tehdy, nejsou-li vůbec srozuměni s jejich obsahem, ukazuje, že otrocké smýšlení je v nich ještě hluboce zakořeněno… Svobodný člověk musí umět tolerovat, že jeho spoluobčané jednají a žijí jinak, než jak považuje za správné, a musí si odvyknout volat po policii, jakmile se mu něco nelíbí.

Ludwig von Mises

Odposlechnuté rozhovory

Dneska jsem šel na oběd, ryba z nějakého důvodu plavala nejen v citronové omáčce, ale i v oku omastku. Vedle rozhovor o správné výchově dětí. Kdyby nebylo neslušné zakousnout desku stolu udělal bych to. Dají se banální konverzace nahrát a pouštět stále znovu, až vám z toho praskne hlava?

Pokud vezmeme, že variace životních situací je konečná, pak i diskuze o nich je konečná. To, co uslyšíte, bylo slyšeno tisíckrát. Stoupá vaše sebehodnocení, pokud dítě nenecháte bezduše zabíjet čas hrami na mobilu? Můžete si tím nekonečně masírovat ego lepšího člověka-vychovatele? Nebo je to jen další plácání ve větru?

Jedenáctka Staropramen divně smrdí.

Co tenhle zápis znamená? Občas je prostě dost vysilující poslouchat banální kecy naprosto cizích lidí.

Joseph Heller – Hlava XXII

Joseph Heller – Hlava XXII

„…Jeho specialitou byla vojtěška, na jejímž nepěstování velmi vydělával. Vláda mu velice dobře platila za každý metrák vojtěšky, který nevypěstoval. Čím víc vojtěšky nesklidil, tím víc peněz od vlády dostal, a každý halíř, který si takto vydělal, vy­nakládal na nákup dalších pozemků, aby mohl množství nesklizené voj­těšky stále zvyšovat.

Pokud šlo o nepěstování vojtěšky, nedopřával si tatí­nek Majora ani chvilky oddechu. O dlouhých zimních večerech zůstával doma a neopravoval žádné postroje, a den co den vyskakoval k polednímu čile z postele, aby se přesvědčil, že pole zůstávají neobděla­ná. Do půdy investoval velmi promyšleně a brzy nepěstoval více vojtěšky než kterýkoli jiný farmář z okresu…“